Antroposofie
Nauka založená Rudolfem Steinerem (1861 – 1925) snažící se rozvíjet duchovní schopnosti, dřímající v každém člověku. Antroposofie je původně odnoží teosofie. Je charakterizována jako samostatná duchovní věda o nadsmyslovém poznání světa a určení člověka. Tohoto cíle dosahuje spíše intuicí, tvořivostí a fantazií, než prostředky logického myšlení. Steiner se ve svých úvahách inspiroval mj. filosofií Kanta, Fichteho, Nietzcheho a v neposlední řadě Goethovo přírodovědeckou prací. Antroposofie je výsledkem Steinerova celoživotního vývojového procesu a neúnavného bádání.
Z řečtiny: anthrópos = člověk a sofia = moudrost. Antroposofie je duchovní věda mnoha směrů.
Jedním z fundamentů antroposofie je víra v reinkarnaci, která předpokládá existenci duchovního světa. Ke své argumentaci využívají antroposofové zkušenosti lidí, kteří přežili klinickou smrt a shodně popisují jisté fenomény. Nynější život člověka je výsledkem jeho dřívějších existencí. Je tak dána možnost vyvíjet se vzhůru od bytí k bytí.
Dle antroposofů je člověk trojjediná bytost – bytost fyzická, duševní a duchovní. Našim smyslům je z lidské podstaty přístupná pouze část lidské bytosti – fyzické tělo, které je ovlivňováno přírodními zákony stejně jako minerály, rostliny a zvířata. Druhé, tzv. éterické, tělo je přístupné duchovním smyslům senzibilů. Tato část je životadárná, činitel růstu, oběhu plození a je společné s říší rostlin a zvířat. Astrální tělo je nositelem pocitů, potřeb a má podobu barevného vejcovitého obalu kolem fyzického těla, které máme společné pouze s živočichy. Pouze lidskou vrstvou je „já“, nositel duše, vědomí sebe sama, svobody a lásky. „Já“ je nesmrtelné a ovlivňuje ostatní smrtelné vrstvy bytosti.
Roku 1913 byla ve Stuttgartu založena antroposofická společnost. Jejím duchovním středem je Goetheanum v Dornbachu u Basileje.
Antroposofie je rozšířena do spousty dalších oblastí jako je např.medicína, farmacie, pedagogika (Waldorfské školy), filosoficko-věděcký směr, sociální vědy, teologie, umění (stavitelství, sochařství, malířství) a v neposlední řadě i způsob zemědělského hospodaření (biodynamické zemědělství).